Mezi velmi často používané tepelně-izolační materiály patří polystyreny, polyuretany, PVC a PE. Nejběžnějším je expandovaný pěnový polystyren (EPS), vhodný jako izolant stěn či kročejová izolace, neodolává dlouhodobému působení vlhkosti. Pro izolaci soklů, základových desek nebo ve skladbě střech s obráceným pořadím vrstev je vhodný extrudovaný polystyren (XPS) s uzavřenými póry, díky své struktuře působí současně i jako hydroizolace.

Novější generací EPS je šedý polystyren Neopor®, prodávaný i pod značkami Lambdapor®, NeoFloor, GreyWall. Dále se jako tepelné izolace tohoto typu používají tvrdá PU pěna (často kombinovaná s hliníkovou fólií, minerálním rounem nebo EPS), nebo oproti PU tužší polyisokyanurát (PIR) - desky opatřené plastem nebo plechem jsou vhodné pro izolace plochých i šikmých střech. 

zdroj

Stále se objevují také alternativní tepelně-izolační materiály - sláma, izolace z ovčí vlny nebo džínoviny. Většinou neodolávají vlhkému prostředí, jsou však impregnovány proti ohni a hmyzu. Životnost těchto materiálů lze těžko odhadovat, neboť jsou používány poměrně krátkou dobu. 

Stále ještě novinkou v oblasti tepelných izolací je pěnové sklo, parotěsné a nehořlavé, využívané pro přerušení tepelných mostů či k izolaci spodních staveb, nebo vakuové izolační panely (VIP), jejichž základem je tuhá síťová struktura z oxidu křemičitého. Na povrchu jsou opatřeny obalem s reflexní hliníkovou vrstvou pro zamezení šíření tepla sáláním. 

zdroj